6. ledna 2012 v 19:20
|
Ahoj! Tak po týdnu slibování přidávám můj první rozhovor vůbec. Já jsem pokládala otázky a Ebolin (
www.jenom1.blog.cz) mi skoro hned odpověděla. Jsem ráda, že kývla. Dnešní dotazy nejsou takové, jaké jsem si je prve představovala. Příště budou lepší, ale nevím jistě, jestli nějaké to příště bude. Dále jsem pro Ebolin vyrobila bonusky: 3 jmenovky, z toho jedna je trochu nepovedená. Mně se celkem líbí. Můžete to brát jako poděkování za rozhovor, nebo jako laskavost. Všechno najdeš v celém článku, snad se bude líbit. Elza
Nejprve jsem se ptala na blog a dále na Ebolin, tedy na její život. Otázek je celkem osm a jedna propagace na konci. Chyby v odpovědích jsem neopravovala!
Blog nemáš moc dlouho, přesto sis našla hodně lidí, kteří pravidelně sledují, co píšeš a co se u tebe děje. Čím myslíš, že si je přitáhla?
Hodně jsem komentovala a pár lidí okomentovalo i můj blog. S hodně lidmi jsem navázala blogerský vztah a beru je jako kamarády. Nevím, proč vlastně na můj blog všichni chodí - podle mě je to jen deníčkovskej blog malý holky...
Ale jsem vždycky moc ráda, když si na blogu v oblíbených přečtu svou přezdívku - pro mě to u těch neaffískovskejch blogů znamená hodně
Občas asi vidíš, že se blogerku přitáhnou jiné stránky (wordpress, blogspot, sblog atd…) Neuvažovala si i ty o přestěhování?
No, musím se přiznat, že jsem o tom moc neuvažovala, už jen proto, že jsem to s tímhle blogem už začala. S blog.cz se učím hodně dlouho, od první třídy bloguji a vždycky jsem se něco přiučila. Opravdu se mi nechce učit se všechno znovuAle taky nutno poznamenat, že kromě blogu jsem měla taky estránky, webgarden a jiné ....
Všimla jsem si, že si cílevědomá a zajímá mě, kam bys to chtěla s blogem dotáhnout ?
No, nepotřebuji být nějak extra slavná blogerka, s milionovou návštěvností a tisícem komentářů. Ale je pravda, že bych chtěla být známá.
Moc bych chtěla zajít na nějaký sraz blogerů, nebo prostě s blogerem jen tak jít ven.
Taky možná znáš blogerku Temnářku, která nedávno vydala knihu Hladová přání. Na blozích se o knihu soutěžilo a dá se říct, že její kniha udělala díru do blogu. Až napíšu knihu, taky bych chtěla takový zájem, ale nevím, jak to dopadne.
Ukázala si své rodině nebo kamarádce blog? Nemáš v plánu to udělat :)?
Neukazovala jsem ho plánovaně, ale přesto o něm ví hodně lidí.
Jednak je to moje sestra, která když vycítila, že blogování miluji si taky založila blog. Moje sestra ještě není tak hrozná, protože mě nezradí.
Horší to bylo s mou matkou, která se na blog dostala pomocí odkazu na facebooku (ani nevím, kde se tam vzal!). Naneštěstí pro mě tam první článek byl nějaký, který měl být mým blízkým utajen. No, samozřejmě si ho přečetla a bylo vymalováno.
Naštěstí mi na blog ještě nevlezl táta. Myslím, že by mě zabil, kdyby zjistil, že jsem na blog dala své datum narození! A co potom jméno!
Máš nějakou oblíbenou kapelu nebo zpěváka či zpěvačku? A co posloucháš?
Hudbu poslouchám ráda, ale ne nějak často.
O skupině nevím, skupiny moc neposlouchám. Písničky, které ráda poslouchám jsou pomalé, nebo promlouvají do duše.
Jsou jimi například: Verona - Ztracená bloudím, Nevzdávám a příběh nekončí ze superstar, nějaké od Avril Lavigne, ale najdou se i jiné.
Jsi více sebevědomá na blogu nebo ve skutečnosti?
Tak to je těžká otázka. Možná spíš na blogu, protože je to můj svět, ale v realitě se kolem toho točí spousta dalších lidí, kteří mi do života mluví... Na blogu udělám chybu a napravím ji, ve skutečnosti už to neudělám.
Myslím, že jsem dost sebevědomá uvnitř sebe, jen se prostě té reality bojím, nebo co
Když jsem byla stejně stará jako ty, chtěla jsem být záchranářka ve vrtulníku. Máš také "vybrané" nějaké povolání, ale víš, že to asi nepůjde?
Já jsem jako malá chtěla být popelářkou, protože se mi líbilo, jak jezdí na tom autě vzadu.
Teď chci být určitě spisovatelkou a nebo učitelkou.
Ale jsou tu i jiná povolání, která bych chtěla vyzkoušet. Třeba bych chtěla hrát jako hlavní hrdinka v nějakém filmu, to by se mi líbilo. Jenže vím, že to nepůjde.
Když je ti nejhůř kam jdeš? Nebo spíš, které místo ti zvedne náladu a zároveň "nabije" pozitivní energií?
Většinou, když je mi mizerně, si prostě lehnu na postel, zavřu oči a doufám, že až se probudím, bude všechno v pohodě. Taky mi pomůže, když jsem sama - třeba v lese. Můžu si všechno přebrat v hlavě a i když mi to nedodá pozitivitu, bude se mi lépe dýchat.
Tady jsem nechala Ebolin místo na nějakou tu propagaci blogu:
....Ebolin děkuje za rozhovor. (Tady asi má být ta reklama, že?) Promiňte, já už zase spím...
Jen si pamatujte, že "Po trávě se nechodí, po trávě se směje!"
Bonusky:
- to je ta nepovedená...
- na poslední jmenovku jsem fakt pyšná! Taky mi dala zabrat!
Mě rozhovory moc neberou, ale tenhle se mi líbil. Nebyl ani dlouhý ani krátký a otázky i odpovědi byly zajímavé.